Monday, August 28, 2006

Ruda kantor

Po uhlopříčce od Rudy sedí moje maminka.

Měl jsem Rudu na výtvarku a na matiku. Z výtvarky, jak už jsem napsal, by mě nic nenaučil ani Pablo Picasso, ovšem na Rudu jako matematika nedám dopustit. Zasmál jsem se, když mi dvanáct let po základce nad pohárkem becherovky vyprávěl, jak na matematiku nechtěl, ale musel, jelikož jiný obor než výtvarnou výchovu v kombinaci s matkou věd tehdy neotevřeli. Po vykonání přijímacích zkoušek z matematiky si Rudu zavolal jeden člen profesorské komise a řekl mu: „Všem, které nepřijmeme, říkám: "Zkuste to přísští rok", ale vy to prosím vás nezkoušejte už nikdy.“ Ruda to vzal jako výzvu, celej rok se učil a za rok jim to natřel. A nebudu myslím sám, kdo s jeho základní matikou absolvoval střední školu bez nějakého většího učení. Pravda, jako třídě nám na srazech pochleboval, že jen s naší třídou si mohl dovolit brát i vyšší matiku, ale to mu dneska nevěřím. Z trigonometrie bych nicméně dodnes odmaturoval, jak jsem se přesvědčil letos, když jsem co třídní musel sedět i u maturit z matematiky. Na trojúhelník EHS a čtyřúhelník RVHP se vzpomíná krásně. Nejhezčí hodiny byly, když Ruda vznesl problém, pak si maloval bubliny, a my jsme mu po půl hodině chodili jednotlivě šeptat výsledek na chodbu. Že bychom přece jen byly nějaká obzvlášť nadaná třída? Myslím, a rád se tím pochlubím (protože za pár let jsem tím trochu trpěl, jak se dočtete dále), že jsem v matematice patřil mezi Rudovy oblíbence.

Na stránkách našich spolužáků se objevilo několik zajímavých limericků. Pět z nich se týkalo Rudy. Jeden je z mé dílny, ale víc se mi líbí ty Lukášovy.

Byl jeden dědeček z Verumky
co tuze rád chodil na truňky
životu vždy se smál
s námi se směje dál
tenhleten dědeček z Verumky.



...
Z památníku Jarmily Hoškové-Bůchové

0 Comments:

Post a Comment

<< Home